Které dálnice je doopravdy potřeba stavět

17.12.2016 se má otevřít poslední úsek D8, tak je tady další návrh, jak dál, dokud se s ostatníma dálnicema ještě nezačlo.


Status z 03.12.2016:

Další dálnice je po několika desetiletích od původního plánu dokončena až k hranicím. Jediný důvod, proč se D5 stavěla relativně rychle namísto této D8, byla její symbolyčnost, protože vedla do tehdejšího západního Německa, zatímco D8 měla vést do východního, ačkoli po znovusjednocení to už bylo de-facto západní. Skandinávie tehdy asi nikoho nezajímala. Další donkončenou dálnicí bude D1/D47, která byla po vzoru Slovenska ohnuta podél hranic směrem k Ostřavě, odkud ji Polsko napojilo na Gdaňsk. To symbolizuje spolupráci v rákci V4. Pak D3 (Rakousko - Linec), D11 (Polsko - Vratislav) a D52 (Rakousko - Vídeň) mají rovněž mezinárodní význam, D49 (Slovensko - Žilina, původně D1) a D35 (ryze vnitrostátní tah z Liberce do Olomouce) ne, ale potřebovali bychom je. Pak se může ještě po Hitlerovi dodělat D43 a D13. Na ostatní se může kašlat.

>k Ostřavě
>v rákci
LOL, klávesnice telefonu, ale stále lepší než autocorrect.

Ten stát, ve kterém žiju a jehož jsem občanem od dob pádu socialismu trápí podvyvinutá silniční infrastruktura. Hitler byl s ní napřed, komunisti včas, a současný oligarchistický režim je s tím pozdě. Možná by s tím pozdě nebyl, kdyby sluníčkoví zelenáči nekecali a tu dálnici by si u svýho baráku postavit nechali, protože co stát opravdu nepotřebuje, je zdlouhavá výstavba z nějakého důvodu ještě nedostavených dopravních tepen. Jejich problém, že si koupili levně ten pozemek, netušíc, co jej znehodnocuje.

Možná to je správně, všechna auta se spalovacím motorem by se měla v přecpaných městech zakázat a prodej příšerně zdanit a místo toho dát lidem celorepublikový systém hromadné dopravy (kde autobusy nejezdí 1x za půl dne) nebo dotace na Tesly. V Praze se po několika desetiletích bude dát hrát na silnici a počítače, co řídí semafory, budou moct státu těžit Bitcoiny nebo počítat BOINC, případně se starat o zpracovávání záznamů kamer a provoz EET. Ale co je stát, aby nařizoval lidem, jak a čím mají jezdit? Ledaže by dal občanům hromadnou dopravu zdarma a ta ten dopravní podnik hospodařil efektivně, narozdíl od toho pražského.

Mnoho diskusí bylo provedeno a návrhů předloženo na většinu dálnic, které jsem zde zakresil, ale málokdo přemýšlel o dostavbě sudetské dálnice D13, D11 přes Kladsko napojit na polskou A8, D9 přímo k Mácháči a do Žitavy, R25, R37, a už vůbec ne o konceptu jakéhosi okruhu kolem Čech a Moravy a magistrál skrz celý tenhle poměrně mrňavý stát v srdci Evropy, který měl po válkách být most mezi západem a východem. Na těch okruzích by moh stát pořádat v 1 profilu závody a na 2. postavit tribunu a Pražský okruh by vyfouknul profit Nürburgringu, projednou by se nezávodilo u nějaké ani ne půlmilionové vesnice. Nejdelší varianta (vypadá na mapě jako kus kuřecího křídla nebo stehýnka) by přesáhla 1 Mm. Pokud konzervativní vláda vyhodnotí tento návrh jako pitomost, může se dohodnout nelegální závod ve stylu kolik kol, než fízli chytí 1. participanta. Nicméně je to jedinečná příležitost, jak prakticky analyzovat nejnebezpečnější úseky, což se může využít při zavádění neomezené rychlosti na vybraných úsecích. V Austrálii přicházejí na to, že když se lidi místo na tachometr koukají na cestu, nehod rázem ubyde.

Určité dálnice, které dřív byly rychlostními silnicemi, nemají pro mezinárodní dopravu přílišný význam a plní spíše funkci příček a zkratek. Rovněž nafukují celkovou délku dálniční sítě, což je ale prakticky k ničemu, když kompletně dostavená je jedna jediná, sic D10. Jsou to tyto: D4, D6, D7, D10, D46, D48 a D55.

Těsně za hranicemi spatřuju díry v Horních Lužicích (prý tam taková intenzita dopravy zas není, ale hyn sa ukáže) a možnost obkroužit Vídeň a Prešpurk (AKA Bratislava) do 1 2národnostní aglomerační konurbace, zesílené plánovanou stavbou Hyperloopu z Brna do Budapešti. Vzhledem k našim politikům se ale bude jednat spíše o hyper-lup.

Vždy na území měst by se dálnice měly stavět 6proudové, neboť platí souběžná jízda. Mimo ně je nutné se postarat o to, aby kamion jedoucí 81 km/h nepředjížděl kamion jedoucí 79 km/h, čímž blokuje oba pruhy. Nesmí se to už teď, ale určité firemní podmínky a lenost řidičů šahat na tempomat způsobují, že se toto přesto děje. Pročež by stálo za to, rozšířit budoucí frekventované úseky na 6 proudů i mimo města, pokud by se neprosazovalo jednoduše víc dálnic a motornic 4proudých, jelikož je takové rozšíření pro samé kopečky v české krajině celkově drahé a řidiči by měli cítít možnost svobodného výběru trasy.

D1 k sobě nemá žádnou "starou" silnici po celé její délce, nejblíže se přibližuje kombinace II/112 a II/602, jež se mění v Pelhřimově. Všechny ostatní staré silnice 1. třídy jsou formálně degradovány na třídu 2. přidáním 6. U silnice I/2 a II/602 je zajímavé, že na sebe nenavazují, nicméně dnešní I/2 je přečíslovaná jižnější cesta do Pardubic, aby se doplnila čísla u paprsků Prahy, či spíše prasklin nebo výbojů, jak se klikatí. Nicméně je to náznakem, že by se mohla přemyslet zasněžená a neúměrně klikatá dálnice do Brna (sice přímý koridor s ohybem kolem Jihlavy, ale navrhována na 120 km/h) podle dnešních metod (na 160 km/h) a namísto značení D12 se může značit jako prodloužení D2, protože by to do Brna vedlo stejně ze severu a bude se zdát, že D2 je delší. Pak by se z D1 mohla stát prachsprostá motornice, což by ji víc odpovídalo. Vždyť snažší než rozšířit D1 na 6 proudů je postavit novou dálnici, ale D35 je potřeba naléhavěji a přirozený výběr na D1 by měl pracovat ještě nějakou chvíli.

Je zajímavé, kde končí samotná tělěsa dálnic v zemích, kde jsou na 1 dálnici reprezentované číslem povoleny překližky peáže po jiné dálnici a sjezdy na jiné tělěso. Třeba D5 pokračuje ve svém směru až do Mannheimu, kde je těleso zahnuto na severoseverovýchod, číslování dálnice 6 pokračuje vlevo do Francie a těleso končí v Hamburku. Podobně D1 a A1 budou tvořit jakési J z Gdaňsku do Prahy, s D8 po zklidnění severojižní magistrály až do Drážďan. Nakonec tělesa dálnic končí nějak v kruhu nebo n-úhelníku nebo spíš špatně vyrostlé bramboře, mycelium se rozrůstá pravidelněji. A to původně bylo v plánu pokračovat D1 až do Moskvy.

Užitečné a zajímavé odkazy:

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=17&t=149

http://dfens-cz.com/jak-dal-v-cechach-stavet-dalnice/

Update 2020:

V roce 2018 přišlo ŘSD s plánem postavit přesně ten výše uvedený Český okruh. Jsem rád, že se s tímto plánem shodnu, byť jsem zapomněl na R6 a R7 a R23 jsem nepřikádal takový význam. Taky už není rozdíl mezi D a R, všechno je D, což je jenom zoufalý pokus o zdánlivé prodloužení dálniční sítě, nicméně tento plán ještě starou nomenklaturu dodržuje.

https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/dalnice-rsd-ministerstvo-dopravy.A180515_142819_eko-doprava_fih
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/doprava/nova-sit-dalnic-ma-spojit-krajska-mesta-a-vynechat-prahu/r~5d223bc058dd11e894960cc47ab5f122/

Po 2 letech pro změnu dopramini plánuje postavit okruh mezi tímto a Pražským regionálním okruhem (II/101). Jedná se o trasu R19-R34-D38-*D16*-R25, kde D16 je nová trasa, která nebyla mnou tehdy zakreslena, protože stavět takový meziokruh mi nedávalo smysl. Možná by se tahle kulatá dálnice mohla značit D9 jako celek, protože kam se podívám, nikde se o "lužické" D9 přímo na sever k Máchovu jezeru, do České Lípy a do Žitavy jaksi nemluví.

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3031277-snazsi-vyvlastnovani-a-zadne-odvolani-kremlik-chce-zrychlit-stavbu-dalnic

Update 2023:

Konečně se začal stavět poslední chybějící úsek D1 u Přerova. Chorvatsko přijalo Euro a vstoupilo do Schengenu, takže se tam sice jezdí bez hraničních kolon, ale zase je tam draho, a v souvislosti s globálním oteplováním začali Češi místo toho jezdit na Balt jak Husiti, jen ještě Královec stále ovládá Rusko. K tomu je chybějící úsek D1 důležitý pro Moraváky, ale pro nás Cajzly je důležitější D11 a S3, přičemž z Polské strany je už S3 i A1 dostavená. D11 končí u Jaroměři, odkud měla původně pokračovat do Náchoda a Vratislavi podél E67, ale polská S8 se plánuje v trase Hitlerovy dálnice v česku kdysi plánované jako R/D43 (teď schováváno pod I/73), která je po 85 letech stále nedokončená, takže si ji zabírá příroda a vypadá to spíš jako Vršovická drážní promenáda.

Rovněž jsem si uvědomil, že celé Česko lze objet po dálnicích sousedních zemí. Jediná výjimka je mezi Čadcou (D3) a Katowicema (A4), kde vede jenom rychlostní silnice S1 (dříve S69) a chybí jí obchvat Osvětimi, který se staví. S objížděním Československa je to složitější, mezi Nyíregyházou a Jaroslawí jsou Karpaty a ukrajinské M kromě M29 a části M03 v Kyjevě ve skutečnosti dálnice nejsou. Těmto 2 východozápadním liniím podél České vysočiny a Tater bylo přižazeno označení E40 na severně a E60 jižně. V Německu je dost dálnic na jejich propojení, kdežto v Ukrajině a Rumunsku můžou být řidiči rádi za zpevněný povrch vůbec. Karpaty taky zahýbají na Jih, čímž blokují výstavbu dálnice odpovídající E60 nebo E58 v Rumunsku. Na Ukrajině žádný složitý terén není, je zde ladný oblouk po severním úpatí Lvov - Ivano-Frankivsk - Černivci - Suceava - Bacău. Karpaty je možné objet až přes Bor na Srbské straně Banátu, ale to už je lepší objíždět celé Rakousko-Uhersko. Chtělo by to most nebo tunel z italského podpatku přes Korfu do Řecka.

Byl schválen zákon o liniových stavbách, takže stavba dálnic uvnitř Česka začala významně prokračovat, což se do léta 2022 a 2023 po odeznění covidismu hodí. Jediné úseky, u kterých se chodí okolo horké kaše, jsou D3 ve Středních Čechách, celá Hitlerova D43, D35 mezi Hradcem a Turnovem, a hraniční úseky D49 a D52. Ty nebudou hotové dřív než v roce 2040. Tou dobou už budou auta směrnicí z EU zakázaná, takže se konečně místo dálnic začnou budovat vysokorychlostní železnice, kde by to mělo fičet 300 km/h, víc než 2x rychlejc než na dálnici. Vnitřní okruh Čech R35 - R37 - R34 - R20 - R13 má převážně vnitrostátní význam, takže spíše než povýšení na zbytečně stavebně náročné dálnice, které nejsou inklusivní pro 125cm^3 prskolety, by se mohlo jednat o obecné směrově oddělené 4proudé silnice s nájezdy a sjezdy, pro které je podle 7 let starého nového pojetí silniční sítě určena značka Silnice pro motorová vozidla. Pro mopedy a moc silná elektrokola by zůstaly staré "byznys" silnice přečíslované na 6xx, přičemž podél nich by se relevantní oddělené cyklostezky mohly číslovat 8xx (černá na žluté), kde tvar 8 připomíná 2 kola. Řada 7xx by mohla nést historická označení (bílá na hnědé), jako například silnice 18 a 19, které se táhly přes celé Československo v trase blízké Baťovému návrhu dálnice, ale byly v roce 1997 useknuty. V Nizozemsku je segregace dopravních prostředků standardem, což mi připomíná, že by se kamiony měly vyhnat na krajnici.