Při sledování válečného pizděcu občas narážím na ukrajinské názvy měsíců, převážně když se ohlašují zákazy vycházení. Dubnu se ale zjevně říká květen, a květenu se říká traveň. Jako by nestačilo, že v Chorvatštině listopad znamená říjen. Vlastně chorvatština kazí půlku měsíců posunutím a další guláš boršč do toho dává staroslověnština, ale tu naštěstí sekularizovaná populace už nepoužívá. Čeština kazí právě ten květen, což vymyslel Jungmann, když chtěl delatinizovat máj, a zamotává červenec. Do toho se míchají ještě poetické názvy měsíců a geniálně líný nápad říkat všem měsícům číslem jako původně, ale kvůli římskému posunutí začátku roku je september devátý. Z tohoto důvodu byznysově-komunikačně orientovaná mezislovanština zvolila latinské názvy měsíců, protože ty jsou napříč slovanskými jazyky, které je používají, alespoň invariantní a nevedou k záměně, a porozumí jim i nebaltoslované.
Toto mezislovanské video navrhuje používat čísla, což se kromě obecné češtiny děje hlavně na Balkáně: https://www.youtube.com/watch?v=GJ9ZTfOg3mM . Nicméně mezislovanské číslovky mají problém dostatečně rozlišit dvanadeset a dvadeset, což se v češtině spatlalo do lehce vzdálenějších podob dvanáct a dvacet. Přičemž -náct podoby jsou cizorodé prvky malého endianu, podobně jako jednadvacet místo dvacet jedna. Na Moravě lze zaslechnout smíšený endian z PDP-11, kdy 2345 se může číst třiadvacet set pětaštyrycet. O endianitě kalendářních dat a doporučených oddělovačích pojednává článek https://getmania.blogspot.com/2020/09/how-to-solve-date-format-mess.html . Naštěstí den měsíce je ve 2. pádu, číslo měsíce v 1. pádu mužského rodu a rok je zákládní číslovka v 1. pádu. (druhého čtvrtý dva tísíce třicet pět).
Přešly na latinské měsíce¹: slovenština, ruština, srbština, bulharština, makedonština, hornolužičtina, dolnolužičtina, lotyština²
Takže použitelná mezislovanská sada měsíců nehledě na staroslověnštinu a litevštinu by byla:
styčeň/leden, luty/gromnicznik, berezen, łżykwiat/duben/krasavik, svibanj, červeň, miodownik/zeminik, žniveň/kolovoz, wrzesień, październik, nazymnik, grudzeň/prosinec
S ohledem (nazymnik je lužicky a podobá se polabštině, tak hrozná byla situace):
leden, luty/gromnicznik, sakavik, łżykwiat/duben/krasavik, svibanj, červeň, miodownik/zeminik, žniveň/kolovoz, wrzesień, październik, nazymnik, sněžaň
Pro snížení zmatečnosti ze strany češtiny navrhuji přejmenovat květen na sviben a červenec na meden.
Dny v týdnu jsou trošku lepší mezi Slovany, a navíc i Balty a Maďary. Tady se navíc liší románské a germánské jazyky, protože to jsou sice bohové stejných věcí, ale jmenují se jinak (kromě "pracího" dne laugardagru, derivátů šabatu, středů týdne a přednedělí). Indické jazyky totéž přes řečtinu. Japonština a staročínština vykazuje určité podobnosti, místo bohů je dán důraz na vesmírná tělesa a živly. V češtině a novočínštině se opět projevuje lenost a říká se některým dnům číslem a pozicí. Litevstina a lotyština jedou komplet čísla. Pohani a ISO 8601 začínají pondělím, abrahamiti nedělí, Swahilci jaksi sobotou, takže neděle budiž 0. den, což se hodí do modulo, stejně jako 12. hodina je i 0. hodina.
Etymologicky je úterý ze zítra nebo ráno (vtoroj), ale zní jako Týr. Pondělí zní až moc jako Monday. Čtvrtek zní až moc jako Thursday. Lužičtina, polština, slovenština a panonská rusínština ten počáteční shluk po výpadku jerů zjednodušují i v písmu. Pátek a Freitag už jsou trošku dál. Bosňáci říkají pátku džuma. Koncovka -tek zní obecně moc jako -tag, ale je to jenom koncovka, asi jako polabské -mån u měsíců výše. Perfektně kombinuje čísla a bohy Tok Pisin, s posunem islandština. V ruštině je pondělí, ale neděli se říká voskreseně.
8. den je vyhrazen Uranovi, 9. Neptunu, 10. Plutovi, 11. Eridě, 12. Haumee, 13. Makemake a 14. Ceredě. Trpasličí planetky jsou 5denní víkend, o dies Plutonii se pracuje asi jako v pátek.
https://www.reddit.com/r/linguistics/comments/2ls7we/slavic_month_names/
https://www.reddit.com/r/AskBalkans/comments/mwwlba/slavic_traditional_month_names_what_are_your/
https://en.wikipedia.org/wiki/Slavic_calendar
https://en.wikipedia.org/wiki/Names_of_the_days_of_the_week