Bondage fitness - přirozený hormonální doping

 

Valná část praktik provozovaných v běžné státní škole se dneska nachází mezi nekonvenčními sexuálními praktikami. Tentokráte navážu (slovní hříčka nezáměrná) na tehdejší hodiny tělocviku.

Onehdy v 1. třídě jsme měli jednou vyšplhat na laně. Většině se to nějak povedlo, možná za cenu spálených dlaní, ale mně to vůbec nešlo. Přitom jsem tehdy ještě lez po stromech, neboť mě unesly. Myslel jsem si, že je se mnou něco špatně, a tehdejší článek o ichtylech na D-Fensovi seděl jak prdel na hrnec. Pak na jiné škole a nižším gymnáziu bylo lano nahrazeno tyčí, po níž šplhat mi nešlo o nic líp, a tentokrát jsem nebyl mezi nevyšplhavšími sám. Někdy ve 3. třídě, když jsem se snažil se spolužáky zjistit, co dělám blbě, jsem dostal na tyči nějaký nával autistického vzteku, a pokusil jsem se ho použít k tomu, abych pořádně zabral. Když skončil, viděl jsem že jsem trošku výš, a když jsem seskočil, nohy cítily dopad jako když jsem skákal z 5 našich vysokých schodů. Tak jsem se zeptal, kolik jsem vyšplhal, načež mi bylo sděleno, že asi půl metru, ikdyž já jsem to odhadoval na metr. Strop tělocvičny byl vysoký asi 5 až 6 metrů. Od té doby se musel mozek smířit s tím, že šplhání po tyči, natož po laně, je mimo možnosti těla, které ovládá. Přitom ostatním, kteří neuměli vyšplhat, se nakonec to nějak povedlo. Nakonec jsem se tam ani moc dlouho neudržel, protože jsem přibral do 110 kg. S horizontální tyčí a shybama to samé v bledě modrém. Prostě nemůžu jako holky na OnlyFans prodávat tělo, za něco stojí jenom mozek, zbytek jenom existuje, aby ho držel.

Do toho vstupuje další linka, sedy-lehy. Dělaly se ve dvojicích, zatímco ten první (vlastně spodek) je prováděl, ten druhý (vlastně svršek) je počítal a převážně na nižších stupních držel nohy. Pak jsme se vyměnili, což je switchovství. Populárnější variantou později bylo zapřít si nohy o spodní příčky žebřin. Konvence taky byla držet si ruce na týle hlavy, přičemž jejich síla mohla být použita k asistenci táhnutí těla za hlavu. I tehdy jsme hledali, jak si zafixovat končetiny pořádně, a nic nefixuje končetiny pořádnějc než pořádná lana, případně řetězy.

3. linka je sestra, kterou narozdíl ode mě nepřešly chutě na tělocvičné aktivity, a jednou zkusila pole dancing. Jakkoliv je to aktivita asociovaná se strip kluby, mimo jiné se tam probírá, jak se po té tyči šplhá. Někteří experti tam udrží celé svoje tělo jenom dlaní a kůží mezi palcem a ukazováčkem u nohy, což jim umožňuje po té tyči chodit a provádět věci podobné cirkusovým vystoupením. To je pro mě černá magie, podobně jako jsem nechápal, jak můžou ostatní kluci závodit v čase vyšplhání, když jenom udržet se tam mi dělá problém. Sestra si také neodpustí neustálé komentáře na moji kondici, přičemž na to je taky nějaký kink, ale postupně nahlodávají staré mentální opevnění mozku. Údajně mám potenciál být hezký, kdybych byl hubený, ale to by mě pak otravovaly vanilky, které bych prezentací rozsahu svých kinků stejně odehnal.

Do toho se ozývá 4. linka v podobě stále poněkud nezpracované sexuality ve srovnání se exspolužáky a spolustutendy, kteří zakládají rodiny, nebo mají několikaciferný body count. Mezitím já 15 let příležitostně dělám sensuální self-bondage (přesněji řečeno masturbondage), protože striktní nejde provozovat, když si zbytek rodiny zvyknul vstupovat do pokoje jen tak. V islámu je to halal, ten verš o počtu manželek říká i něco o pravé ruce, a i přese všechno mám Riceovo purity skóre ve vysokých 70kách (dokud mě fízli nezačnou buzerovat na motorce a s lukašípem). Na většinu zajímavějších pozic nejsem dost ohyblivý, takže se do nich ani neumím dostat. Vybavení je taky meh, jenom 3 půlmetrové řetězy od socialistického lustru. Možná na nich visel přes mezifuterní hrazdu pytel na boxování. Shánět na to ze všech tříd pozemských entit člověka toho 2. pohlaví znamená navigaci právním minovým polem, protože lidem se nedá věřit, obzvláště etatistickým ženám, které zneužívají násilí státu proti mužům. A mezi gayi je v dnešní regresivně levicové době taky plno vanilek, kteří si stěžují, že kink jim kazí politickou agendu Prideu, přitom historicky koženáři (leather) a gumaři (rubber) byli gayové.

Tyto 4 linky se tedy spojily v přiznávámže debilní nápad, když sestra dostala jako dárek tyč, toliko omezenou 2,5m stropem: přilepit klíče nahorů, připoutat se k té tyči rukama dopředu (jako na konci Nebezpečné rychlosti (Speed)), a donutit tak tělo pro ně vyšplhat nebo pořádně vyskočit. Pokud se bude někdo cítit na asistenci, může mi do noh švihat bičem, kdykoliv stojí na zemi. V takových situacích, kdy mozek skutečně uvěří, že nejde "utéct", se totiž vyplaví hromada adrenalinu. Tělo potom prakticky ignoruje svoje limity, takže se může trošku zničit. Ale zrovna vyšplhat všichni kolem mě umí, takže to na moje tělo není zas až takový nárok. Normální motivace nefunguje, protože jako většina zilleniálů jsem mrtvý uvniř (dead inside), což je vidět na mém absurdně cynickém humoru, takže se musí přes ty ještěrčí části mozku. Od provedení mě odrazuje zejména blbé vysvětlování roztržené odloupnuté kůže na stehnech a natržených svalů všemožným rodičům a doktorům, přitom tyhle věci nemají při BDSM nastat, někdo si to může vyložit jako sebepoškozování (ačkoliv vyšplhat zvládne snad každý), a když mi v tom někdo bude asistovat a nevyměkne, bude namočen do TČ ublížení na zdraví, které nelze konsentovat podle svolení poškozeného. Ale ten pocit, že jsem porazil svoje debilní tělo, bude lepší než z čehokoliv, co se údajně dá sehnat na Václaváku.

Kromě bondage sedů-lehů naznačených výše další "pozice" je, jakmile se pověsím na hrazdu, pode mě rozsypat Lego, aby to po tom, co se pustím, hodně bolelo. Zvláštní, že jako sub si na sebe vymýšlím hodně věcí sám, a pak dom má jenom poslouchat safeword. Jako dom bych si připadal o aftercare z toho tak špatně, že bych řek subovi, ať mi to oplatí.

Jako je v BDSM otrok a Pán, tak v Bondage Fitness je cvičenec (trainee) a Cvičitel neboli Trenér (Trainer). Přirozeně se nabízí prostor pro breathplay, protože se cvičenec snadno zadýchá. Možná místo omezování kyslíku může pomoct extra přívod, ale prozor na hyperoxii, kyslík je v excesivním možství stále jedovatý. Moc se to nesnese s encasingem, protože cvičenec se přece jenom musí nějak hýbat. Je to sousední praktika armádního fetiše, jenom místo uniforem se nosí sportovní oblečení, pro Slovany jedině značky Adidas nebo možná Nike.

Ne všechny cviky se dají bondageizovat, jsou pak spíš o dominanci a submisivitě v nižší intenzitě, a o sadomasochismu ve vyšší intenzitě. Taky nelze zaměňovat Bondage Fitness s Fitness Bondage, což je v podstatě jenom to, že suba pro změnu přivážete k cvičícímu stroji nebo náčiní, ale místo nucení ho ten stroj používat ho nutíte trpět normální dominoviny.

Pasivním elementem Bondage fitness je nošení zátěžových náramků a nákotníků, případně zátěžového Naruto obleku. Aby si toho vanilky nevšimly, je možné nosit místo toho těžké hodinky nebo iridiové řetízky (hustota 22 g/cm^3). Extra bonus, když jsou zamykací, takže se nedají sundat. Otrok Steve, který píše blog Permanent Chains, má svařené okovy, v nichž mimo jiné taky cvičí, a které i bez těch řetězů vydají za zátěžové náramky a nákotníky. Což mě přivádí na Prison Bondage Fitness. Možná se dělají i žátěžové vesty. Analogem v armádním fetiši je těžké brnění.

Protože se jedná o další pochod myšlenek, který má původ ve státním školství, trvám na tom, že jestli se někdo rozhodne použít můj genetický kód k vytvoření dětí, musí vzniklé děti chodit do svobodné školy jako Ježek bez klece, ale určitě existuje i nějaká, která není v Brně. Na závěr případné instrukce pro personál psychiatrické nemocnice v Bohnicích: Určitě mě nepřivazujte k posteli, a jestli už, připravte si náhradní prostěradla, a možná i prášky, abych si ten subspace moc neužil.

Staré odstavce:

Ve škole když jsme dělali sedy lehy, mohli jsme požádat toho z 2ce, kdo to počítal, aby zased nebo držel nohy, anebo jsme si je mohli zapřít o spodní příčku žebřin. Ještě se při tom měly ruce za hlavou, pomáhaly ji zvedat, myslím. No ale když nějaké končetiny zafixovat, tak pořádně. V podstatě se mi jedná o to, jak mě/se donutit cvičit, protože na to, aby fungovala konvenční motivace, jsem uvnitř moc mrtvý, takže se musí přes ještěrčí mozek, který dodá extra adrenalin. A při "útok nebo útěk" musí být přesvědčen, že útěk není možný (a samozřejmě vnímat safewordování jako zbabělost, v podstatě CNC, ale self se to netýká). Přičemž, nic přesně jako "fitness bondage", kde je dom trenér(ka) a sub cvičen(ec/kyně), se mi nedaří vyduckduckgoovat (jako suba/subku můžeš přivázat ke všemu, i cvičícímu stoji, ale to je potom dungeon jako dungeon), takže to může být konečně nějaký originální nápad. Ne všechny druhy cviků mě zatím napadá bondageizovat, možná budou víc o D/S než omezení pohybu (od/pryč). Taky to může být součást armádní estetiky.

Ohledně armádní estetiky a ostatních ozbrojených sborů, nástroj dominace je zbraň (musí to být dlouhé, jako rákoska, jinak je to naprd). Ta má ale nevýhodu, že intenzita ran se nedá obměňovat, takže když je to airsoftka, tak buď ty kuličky přes 110 vrstev gumy a latexu necítíš, nebo když jseš nahej ti udělají díru do masa, což aftercare výrazně zkomplikuje. Vzduchovka je trošku horší. A to není potom nástroj dominace, když ho dom nepoužije, ikdyž sub zlobí jak děti z Ježka. Podobně neflexibilní je i kuše. U lukašípu je to takové, jakože proč tyranizovat suba/subu zblízka, když můžeš ten šíp vzít samotný a bodnout s ním, a to se to pak moc neliší od kopí nebo halapartny, které se dají používat z většího odstupu. Nože mají vlastní kategorii knifeplay. Emaři se řezali sami. A teď mě napadlo namazat na někoho paštiku a pak ji slízat, o hodně lepší než všechny ty orály. Jak může bejt někdo vanilka.

A vlastně to ani není o sexu, ale o těch pocitech vyplývající z hladin všech těch hormonů, vlastně (dom/sub/etc.)spaces jsou analogy orgasmů. A jak to máš vysvětlit dětem, kteří si hrajou na indiány, vojáky, policajty, apod. (já jsem sólo dungeoneeroval školní les a suterény, já jsem divnej), že se v nich může dít tohle, a aby respektovali ty, kteří jim při tom dělají zajatce/vězně jakožto suby? Obojí LARP a ERP jsou RP, a hodně praktikám se říká na play.