Historické aberace v číslování silnic

Jakýsi předvoj pro rekonstrukci historického vedení silnic pro jeho vyznačení jako řady 700.

Koridor 0:  0   101   MO   A50   8100   A0   I   II   III 

Dálnice D0, silnice II/101, Městský okruh MO, cyklostezky A50, KČT 8100 a A0.

Na toto číslo byl přesunut Pražský okruh, původně číslován 1 a R1. Jedná se o dosti opomíjené číslo, a jeho kulatost je pro dálniční okruh symbolická. Není to však jediný dálniční okruh. Po dokončení D1 vzniklo Hanácké kolo kolem Tovačova složené z D1, D35 a D46. Navíc ho ještě přetne spojka D55, čímž vznikne navíc okruh Penčic. Po doknočení D55 v Tornado Valley vznikne také okruh Žďánic.

Okruhy Prahy jsou 3 pro "normální" vozidla a 3 pro cyklisty. Městský okruh značený MO vlastní speciální struktura hlavní město Praha, tudíž se jedná o místní komunikaci, takže si příležitostně může dovolit výstřelky jako výjezdy vlevo nebo semafory regulující vjezd do levobřežního tunelplexu. Pražský okruh značený D0, což se vizuálně podobá dřívějším návrhům PO a D9, vlastní stát. Aglomerační okruh II/101 vlastní Středočeský kraj, ačkoliv kus zasahuje do samotné Prahy. Okruhy pro cyklisty jsou městská cyklostezka A50, která je trošku víc uvnitř než KČT 8100, a kolem kusů D0 se má z pomocných silnic pro vozidla stavby, tymčasem A5xx podle čísel jednotlivých staveb úseků, stát cyklostezka A0. Možná je to jenom nápad Auto*Matu, ale jelikož jediné řešení dopravních zácp jsou použitelné alternativy k ježdění, řádně značená a zpropagovaná A0 může zabránit zacpání D0. Nicméně jestli se stát pustí do cyklostezek podél jeho příliš rušných silnic a dálnic, na něž se co chvíli omylem dostane nějaký cyklista, líbilo by se mi použít systematicky čísla 800 až 873, 8 jako kolo.

Podivným legislativním omezením je, že mopedy můžou využívat jen aglomerační okruh II/101 a části KČT 8100 značené po běžných silnicích, protože na A50 a A0 jsou moc silné a na MO a D0 moc slabé. Dříve existovaly i zelenopružní okruhy I a II značené tím, co tehdy stálo (aglomerační okruh se značil III a trošku se odchyloval od II/101), ale za mě je MO totožný s okruhem II kanonicky uzavřen přes Průmyslovou. Od Matfyzu k Europarku MO oficiálně není motornice, ale vsǒm naplěvať. Ona se ta Českobrodská (MKDPFS 12) stejně překříží se Štěrboholskou spojkou navazující na kus D0 u P+R a nádraží Běchovice, kde mají vzniknout pěkné dálniční špagety při stavbě propojení toho kusu D0 se zbytkem u Nupak, neboť se má Štěrboholská spojka prodloužit do přeložky I/12 až do Úval, kudy prochází II/101. Po dostavbě bude D0 kanonicky uzavřena Vysočanskou radiálou, Kbelskou, D8 do Úžic, II/101 přes strategický most přes Vltavu v Kralupech do nájezdu na D7 u Stehelčevsi, a D7 do přechodu přes dálnici Na Padesátníku, spíš jako Na Padesátce. Na severozápadní část D0 čekat nehodlám, jakkoliv by to zjednodušila, asi ten suchdolsko-bohnický most není tak strategický a ta lávka v Řeži stačí.

V médiích se kdysi objevil návrh středočeského okruhu, na nějž zbývá číslo dálnice D9, nebo nějaké vysoké číslo, nebo obyčejná I/0 na modrém pozadí. V koncepci pro dálnice po roce 2050 má číslo D99. Na co ale stavět další okruh Prahy, když hotový je jenom ten aglomerační (II/101), což je vlastně jen několik rozpadajících se okresek? Průchodnější je shrábnout dotace na sudetský okruh, po němž vede E442 (I/13 a I/35), E49 (I/20) a E551 (I/34). ŘSD nicméně postupně překládá kusy I/16 a I/38, a objevují se žádosti o motorizování I/19, což zbývá už jen uzavřít I/27, možná se znárodněním II/229.

Koridor 1:  1   603 - 112 - 602 - 50   1   ④ 

Dálnice D1, silnice II/603, II/112, II/602, I/50, cyklostezky KČT 1 a EV4.

Historicky byl okruh kolem Prahy číslován 1, nicméně toto číslo bylo použito pro naši Hajvej číslo 1, která měla původně mít číslo 2, které bylo nakonec použito úplně všelijak pro zaplnění mezer. Primární záměr byl totiž dostavět lepší výpadovku z Prahy do Humpolce, kde začínala existující silnice 2, která v Brně zatáčela do Bratislavy.

K D1 není žádná zjevná "stará" silnice, protože sama D1 je stará. Přibližně se jedná o sekvenci silnic 603, 112, 129, 523, 602, 50, a na Slovensku dále 9, 61, 18. Je to dáno i tím, že Hitler ty Sudety okousal tak fikaně, že se muselo stavět něco úplně nového přes historicky obtížně prostupnou Českomoravskou vysočinu. Úsek za Brnem vede poněkud severněji podél starého kusu silnice I/47, který zapomněli přečíslovat na II/647 nebo II/430. Předtím, než jsme si po rozpadu Československa navzájem stočili svoje D1 podél hranic, měla D1 vést podél současné I/49, na Slovensku doposud nepřečíslované, nicméně E50 je stále značena po I/50 přes Starý Hrozenkov. U I/50 se také vyskytují nedostavěné staré úseky. Mělo se jednat o 2. dálniční přechod na Slovensko, nicméně oboustranně byl ponížen na rychlostní silnice R49 a R6, které byly zase povýšeny na dálnice, nicméně ty se stejně nikdy nepostavily. Část D49, která má být obchvatem Zlína, byla 20 let staveniště, a to za Zlínem totálně vyhnilo a ani už být dálnice zase nemá. Snad schválně, aby se Čuba pověstné dálnice do Slušovic nikdy nedočkal, a zůstala tam jenom projednou pořádně široká II/491.

Pro informaci, na Slovensku se v českém přeznačení rychlostních silnic na dálnice inspirovali, nicméně stále značí D a R, aby se D1..4 nepletly s R1..4, které nemají historické číslování. My jsme přestali značit to R, takže rychlostní silnice zapadly mezi ostatní silnice 1. třídy, ačkoliv se po nich mohlo jezdit stejně rychle jako po dálnicích. Za Československa byly R státní a D federální, proto to rozlišení nějaký smysl mělo. V Česku byla značka silnice pro motorová vozidla ponechána pro nepovýšitelné úseky a ty lepší úseky silnic 1. třídy, pro něž byla stanovena základní maximální rychlost 110 km/h s možností zvýšení zpátky na 130 km/h, aby si lidi nestěžovali. V textu se pak místo R tato nová sémantika značí I bez lomítka, ale někdo radši používá S nebo M. Později bylo toto možné zvýšení rychlosti o 20 km/h rozšířeno i na dálnice. Má se to prý používat jen na telematických úsecích. Oproti tomu na Slovensku značka pro silnice pro motorová vozidla je sofistikovaný zákaz vjezdu cyklistů a mopedů, o rychlost se musí postarat značka, jestli taky může být až 130 km/h, nevím. Nicméně na městských úsecích D i R mají 100 místo 80+20 km/h a kamiony můžou 90 místo 80+20 km/h. Takže pokud v Česku na dálnicoidní komunikaci vidíte značku 100, platí i pro kamiony, a pokud někde vidíte značku 110..150, při benevolentním výkladu pro kamiony platí taky 100. Ostatně si myslím, že od separátního limitu pro kamiony by mělo být upuštěno, kdo má furt tyhle překážky v provozu předjíždět. Minimální rychlost máme v Česku na dálnicích a motornicích poměrně vysokou, 80 km/h venku a 65 km/h ve městě (při striktním výkladu jenom pro autobusy MHD, pro ostatní taky 80 km/h). Minimální rychlost nemůže být vyšší než maximální, tudíž 50 km/h na Spořilovské je neplatné omezení, a platí 65 km/h. Mimochodem, z kopce jsem jezdil na kole až 55 km/h, takže hušhuš s těmi zónami 30.

Vhodnějším terénem pro silnici mezi Prahou a Brnem vede cyklostezka KČT 1 a EuroVelo 4. Zhruba podél řek Rokytka-Labe-Doubrava-Svratka. EV4 pak za Brnem pokračuje podél Litavy, Kyjovky, Moravy, a pak podél současné D1 (Bečva a Odra) do Bohumína.

Koridor 2:  2   2 - 37 - 602 - 425   2 

Dálnice D2, silnice I/2 a II/602 a cyklostezka KČT 2 nemají nic společného.

Starou silnicí k D2 je II/425, na Slovensku stále I/2. Česká I/2 je přečíslovaná a zestátněná II/333 a kus I/33, aby Pardubičané nezáviděli Hradečákům D11, avšak tento koridor má už rakousko-uherský precedens. Ikdyž, přes Kolín a po II/322 mi to přijde přímější. Kde je ale kus mezi Pardubicemi, kde I/2 končí, a Pelhřimovem, kde začíná II/602? Možná by stálo za to, přečíslovat i I/37 Pardubice-Velká Bíteš, takže po dostavení D11 z původní I/37 zbyde jenom Hradubická. Toto spojení I/2 a II/602 by vlastně vytvořilo 3. tah do Brna blíže jeho přirozenému vedení. Redundance a možnost volby je lepší než rozšiřování několika málo přetížených dálnic do oblivna.

Úsek I/37 Hradec-Ždírec může sloužit jako východočeská propojka systému silnic tvořící Čecho-sudetský okruh (35, 13, 20, 34), aby se neuzavíral až ve Svitavech, což je už na Moravě. Sice po I/37 nevede žádná evropská silnice, ale převést tam E65 po korekci kvůli S3 a D11 by odlehčilo Praze a posunulo střed systému evropských silnic po východním rozšíření (E50 x E65) na úsek D1 mezi Velkou Bíteší a Brnem, kde se nachází Masarykův okruh. Starý střed (E50 x E45-E55) je česká D5 a německá A6 mezi Prahou a Norimberkem. E50 by zasloužila prodloužit přes Kaspické moře až na kazašsko-čínský hraniční přechod směr Urumči, protože ty křápy na Wishi a Temu se sem nějak lifrovat musí.

Číslo 2 měla původně mít část dálnice D1 z Prahy do Brna, ale pak se pro její ikoničnost dalo číslo 1 jak jí, tak Pražskému okruhu (R1), a 2 se dalo odbočce do Bratislavy. Když se při přebarvování rychlostnic na červeno musel tenhle konflikt vyřešit, ustoupil nedokončený okruh. Ještě před tím měl ale stát kreativní nápad zestátnit si další paprsek z Prahy a dát mu nepoužité označení I/2. Snad ho nenapadne zestátnit si II/201 a udělat z ní I/5, to číslo by zasloužil severní obchvat Plzně, kudy D5 měla vést původně.

Mezi Kolínem a Pardubicemi vede blízko I/2 část KČT 2, která se ale stáčí na sever podél Labe, což dělá i D11.

Proto historické značení 701 jsou staré kusy aglomeračního okruhu a 702 náhrada pro nedálniceschopná vozidla za D1 a potom D2. 700 je pro starý pražský zelenopruhový okruh I, onehdy ve většině totožný s okruhem II. Dále od 3 pokračuje číslování o trošku normálnějc.

Koridor 3:  3   3   603   105 

Dálnice D3, silnice I/3, II/603 a II/105.

D3 má začínat u Jesenic u Prahy, ale celý středočeský úsek jaksi vyhnil. Číslo silnice I/3 má být zachováno pro propojení D1 a D3 mezi Mirošovicemi a Bystřicí, takže I/3 nemá duplikovat II/603, která pro změnu duplikuje spíš část D1, protože ŘSD má nápad na ještě megalomanštější most přes Sázavu u Jílového u Prahy, než je Šmejkalka neboli Senohrabský. II/603 bude nehledě na to mít 2 úseky propojené částí I/3.

Dálnice D4, která je narozdíl od D3 konečně hotová díky PPP, plynule navazuje na I/20, která vede do Budějovic taky, jenom na 2. břehu Vltavy. Stejně tak tam vede i II/105 a II/102, která se na II/105 napojuje v Milevsku. Pro dálnice neschopná vozidla nebo šetřílky bez dálniční známky se může jednat o dobré alternativy, jenom si musí pamatovat, kde správně odbočit.

Koridor 8:  8 - 8   608 - 608 - 8  

Dálnice D8, silnice II/608 a I/8, MKDPFS 8 a 608.

Stará "E55", která se za Lovosicemi odchyluje přes Teplice, nebyla přečíslována z I/8. V Praze je také použito číslo MKDPFS 8 pro celou Severojižní magistrálu. MKDPFS 608 se napojuje na MKDPFS 8 Heydrichovou zatáčkou. 2 silnice koridoru 8, to máme 88. Navíc, D8 prochází kolem Terezína a II/608 Terezínem samotným. D8 i zatím I/8 kříží duchovního nástupce Sudetské dálnice, silnici I/13. Kdo chce další nacistickou symboliku, může se podívat na I/44 a I/55, případně Hitlerovu exteritoriální dálnici přibližně v trase koridorů 43 a 52, která měla mít číslo A88.

Aby nebylo nutné překračovat Vltavu ve Veltrusích, používala se místo 608 směrem do Terezína, kde se překračovala Ohře, velvarská výpadovka 240.

Koridor 9:  243 - 243 - 9 - 263 

Silnice II/243, I/9 a II/263, MKDPFS 243.

Starý kus u Prahy má číslo II/243, také v Praze pokračuje jako MKDPFS 243, tedy stará 3. severojižní magistrála, onehdy část I. zelenopruhového okruhu. Starý kus ve šluknovském výběžku má číslo II/263. Nový Bor a Rumburk mají obchvat, Mělník a Lípa magistrálu, jinak je to celkem starobylá silnice a podezřelá díra v dálničních paprscích z Prahy.

Číslo 9 se také občas objevuje u středočeského okruhu jako dálnice D9. Za mě by ale bylo lepší postavit Řezníkovi dálnici D9 z Prahy přes Mácháč do Rumburku. Mezi Zákupy a Cvikovem je jeskyně Pekelné doly s motorkářským hostincem. Jelikož I/9 prochází Kokořínskem a Lužickými horami, má také hodně zatáček, což z ní dělá hlavní příjezdovou cestu, a taky vcelku nebezpečnou silnici. Možná by ekologové radši, aby lidi umírali v dopravních nehodách, než že by Kokořínskem a Lužicemi vedla dálnice (nebo snad jenom rychlostní silnice, nyní dálnice 2. třídy), ostatně při povodních 2024 v povodí Odry se ukázalo, že ekology blokovaná přehrada by hodně pomohla, a možná by nebyla spláchnuta továrna Kofoly.

Koridor 11:  11   11   611 - 37 - 16 

Dálnice D11, silnice I/11 a II/611, prozatím kus I/37 a I/16.

Podobně jako u koridoru 8 se dálnice odchyluje od původní trasy, tentokrát však dosti výrazně. Napojuje se totiž na polskou S3 podél Labe a Úpy u (Českého) Královce, což je trošku změna od starších plánů napojení na starší trasu S8 přes Náchod v trase E67, nicméně droga ekspresowa S3 měla být jistý čas autostrada A3 a už je hotová. S8 mezitím byla převedena do trasy Hitlerovy exterioriální dálnice, takže nakonec budeme muset postavit i ty části, které se tehdy nerozestavěly, a to po další mezinárodní ostudě, kdy při otevírání příhraničního úseku S3 nebyli čeští politici pozváni. Minimálně bude potřeba S8 napojit na D35, aby severojižní tranzit moh použít D46 vedle. Za dostavení na plný profil stojí i původní spojka I/33, možná snad jako D33, protože dotace na vylepšení koridoru E67 budou.

Původní trasa jakožto silnice I/11, která má s tímto číslem zůstat, ačkoliv je prakticky nahrazena D35 a D48, se odděluje u Hradce a pokračuje Orlickými horami a Jeseníky přes Bruntál do Žiliny. Jižně od Těšína udělal stát takovou srandičku, že starou trasu přečísloval na 468 a 474, a nové trase dal číslo I/68. Pravděpodobně se jedná o referenci na číslo Jaromíra Jágra. Možná se plánuje ji povýšit na D68, až bude rozšířena na plný profil celá. Slováci si to číslo I/11 nechali. Na slovenskou D3 se má I/68 napojit dálnicí R5, která ačkoliv nemá mít ani 2 km, postavena nebyla, a pravděpodobně byla zrušena.

I/11 a I/35 jsou po amputaci I/18 nejdelší silnice 1. třídy v Česku, což je dáno i jejich klikatostí. Úseky I/35 nahrazené D35 zatím přečíslovány na II/635 nebyly. Shodou okolností po sobě D11 a D35 protisměrně peážují. I/11 byla kdysi hodně důležitá silnice z Prahy do Ostravy, ale dneska lze pro tento přesun použít mimo D11 a D35 také ohnutou D1 nebo Pendolino. Pro ty, co znají Standashow, dnes TALK, I/11 prochází Bruntálem. Jako motorkářský výlet dobré, ty orlické a jesenické serpentýny.

Číslo II/611 se roztahuje i přes úseky I/33, I/37 a pravděpodobně i I/16, které ohnutá D11 nahrazuje, namísto prostého přičtení 600.

Koridor 18:  18 - 150 - 19 - 150 - 35 

Baťova magistrála, silnice I/18, II/150, I/19, zase II/150 a I/35.

Tato silnice v trase podobající se Baťově návrhu magistrály byla nejdelší silnicí v Československu a vedla z Rokycan do Michalovců, nicméně byla ohnuta do Rožmitálu kvůli bývalému vojenskému újezdu Brdy, a po rozpadu Československa amputována u Votic. Krajům byly hozeny 2 kusy II/150, mezi nimiž je prodloužená silnice I/19, která původně z Pelhřimova vedla do Jihlavy, kudy byla prodloužena II/602. Přechod na Slovensko u Radhoště je číslován jako prodloužení I/35. Slovensko na něj odpovídá I/10, nicméně od Žiliny je původní I/18 zachována jako paralela D1.

Historická silnice 718 má poměrně slušný potenciál pro turismus. Konkurencí by byla 711, která se v Žilině spojuje.

Koridor 43:  73   43 

Silnice I/73 a I/43.

Hitlerova exteritoriální dálnice D43 byla dočasně ponížena na R43, ale někdy po covidu byla přečíslována na I/73. Trošku se od I/43 odchyluje, ale ne o moc. Ze severu ji plánuje dostavit Polsko jako S8. Zbytek jižně od Brna je D52. Jestli má mít speciální číslo, mělo by to být I/88 podle jejího starého říšškého čísla A88. Může to být také místo toho dostaveno jako cyklostezka 843, 873, nebo snad 888, nebo to necháno být jako pěšina 773 nebo 788.

Někomu se furt nelíbí, že to má vést u Prýglu, ale v každé studii vychází, že dodělat to po Němcích je lepší, než se s tím předělávat. Příležitost pro východozápadní tranzit jsme promrhali, a teď promrháme i tu pro severojižní. Je sice krásně národovecké preferovat místní dopravu místo otravné tranzitní, ale ta bude otravovat na našich silnicích, dokud nebude mít svoje. Viz polské autostrady. Alespoň se nebudou muset rozšiřovat dálnice na 4 pruhy v každém směru, jenom na 3. Nicméně ocenil bych místo toho nějakou zpevněnou krajnici nalevo, abych moh na motorce zleva předjet kamion předjíždějící kamion, což by nebylo o moc legálnější, než projet mezi nimi, ale nehrozilo by odstrčení potom, co by se předjíždející kamion začal přece jenom zařazovat zpátky. Kochající se levoproudaře je legální ve správném pravém pruhu ipso facto podjet, protože vy jedete, kde máte, a snad se na levoproudaře brzy nalepí někdo, kdo se pokouší předjíždět. Hříchy a přestupky ostatních jsou druhořadé, dokud vás jimi neohrožují ani neomezují.

Chybějící čísla 2. třídy:  179   216   458   485   488   499  

Mezery vznikly v důsledku přečíslování po rozpadu Československa. Možno na ně povýšit některé nepatřičně dlouhé silnice 3. třídy s obtížně zapamatovatelnými dlouhými čísly. Pruhovým uspořádáním se silnice 2. třídy moc neliší od většiny silnic 1. třídy, jenom jsou křivolačejší a není na nich takový provoz. Občas chybí vyznačený prostředek, protože na 1 pruh vychází méně než 3 m. Nu což, SUV širší než 2,5 m si navzájem urazí zrcátka. Já na 1stopém dopravním prostředku se vejdu vedle kamionu nebo autobusu, jenom se v levotočivých zatáčkách nebudu moct tak moc naklánět (v Anglii v pravotočivých prozměnu).

II/100 se kdysi používalo a ještě se neoficiálně používá pro Kunratickou spojku. Možná se použije pro Vesteckou spojku, což je fakticky její přeložka.

II/179 byla ponížena na III/1794
II/216 byla ponížena na III/2175
II/458 byla povýšena na   I/57
II/485 byla povýšena na   I/56
II/488 byla ponížena na III/4932
II/499 byla povýšena na   I/71 

II/500 až II/595 byly kdysi na Slovensku, dnes se používají pro silnice, které se nevešly. II/599, II/600 a II/601 jsou neoficiálně používany v Praze pro Pod Lochkovem, K Barrandovu a Průmyslovou-Kbelskou. 602 až 699 jsou vyhrazeny pro staré úseky silnic 1. třídy.

700 až 780 a 788 je moje číslování historických tras silnic (společné se Slovenskem), jak jsou i 602 až 660 překládány, navíc staré číslování je krásně konsistentní a kompaktní. Alternativně se může použít H0 až H80, přičemž to H se psát nebude a místo toho bude tabulka mít hnědé pozadí. H1 byl kdysi Pražský okruh. 800 až 873 vyhrazuju pro cyklostezky podél současných dálnic a silnic 1. třídy, aby se nestávalo, že cyklista vjede na dálnici nebo motorovou silnici. Navíc si myslím, že mopedy by na cyklostezkách povoleny být měly, neboť totéž je očipované elektrokolo, a nemůžou na dálnici ani motornici. Jmenný prostor KČT a ŘSD je oddělený, KČT mají zlatavé pozadí, ŘSD modré, ale tabulky těhle cyklostezek by mohly být fialové. V případě dělání problémům barvoslepým je možné použít v textu C0 až C73. K tomu by mohla být zavedena speciální znakčka "silnice pro nemotorová vozidla", která by vypadala jako fialový čtvereček s kolem, mopedem, koloběžkou a segwayem, a znamenala by zákaz vjezdu pro vozidla, která na silnici pro motorová vozidla můžou. Omezení rychlosti by zůstalo nedotčeno, určitě nějaký sjedzař se bude řítit z kopce 90 km/h. Zajisté se začnou objevovat 100ml prskolety s papírovou maximální rychlostí 75 km/h, jenom aby mohly na tyhle "silnice pro nemotorová vozidla", podobně jako mají 125ml prdítka papírovou maximální rychlost 85 km/h, jenom aby mohly na silnice pro motorová vozidla.

Historické silnice:  718   711   H3   2  * Cyklostezky:  801   835   C13   5  *

                 D    I    II    H     C    KČT  EV    E     EH

Sada obyčejná:  42   42   642   742   842   42   ㊷   E42   E2042  *

Sada obarvená:  42   42   642   742   842   42   ㊷   E42   EH042  *

Sada barevná:   42   42   642    42    42   42   ㊷   E42    E42   *

Nezapamatovatelná čísla silnic 3. třídy

Inspiroval bych se Slovenskem, kde československý hierarchický 4- a 5ciferný systém závislý na správném počtu úvodních nul (0066 není 66, 0101 není 101) nahradili 4ciferným rozsahovým od 1000 do 3999, a tato čísla vyznačili. Údajně je tu celkem asi 8400 silnic 3. třídy včetně všech větví, což by se mělo vejít do 1000-9999, obzvláště když se zastaralé větve předají obcím jakožto místní komunikace, nebo se zjistí, že po nich vede historická trasa (řada 700), nebo se zprivatizují do rukou toho, ke komu jsou to příjezdové cesty.

4. třída budiž zpátky

Každá z 6999 obcí dostane číslo od 1000 do 7999, a za ním prostor na 10 číslovaných silnic 4. třídy, 100 číslovaných silnic 5. třídy, a 1000 číslovaných silnic 6. třídy. Ta čísla můžou použít místo názvů ulic, protože kdo se má s nimi vymýšlet. Je to spíš pro evidenci, protože silnice kratší než 1 km není silnice, nýbrž ulice nebo cestička.

Staré evropské silnice

V roce 1975 byl překopán celý systém evropských silnic z roku 1950, v němž bylo na počátku 92 silnic a na konci 103 silnic, které byly trasovány přirozeněji než současná mřížka. Tyto by zasloužily backport, značený po silnicích, které tehdy stály, což znamená nikoliv po dálnicích, nýbrž po rozbabraných okreskách po obou válkách, s pár výjimkami v případě Reichsautobahn. Stačí uznat, že E001 až E099 jsou vlastně E1001 až E1099, ponechat prostor pro E1100 až E1999 jakožto silnice v různých aršdeveltech, a ke starým číslům přičíst 2000. Někteří kajšmentke by měli radši prefix EH nebo by použili hnědé pozadí, záleží, kdo se o to bude starat. Poslední aktualizace současného systému byla v roce 2008, což je k roku 2026 před 18 lety, takže už je taky trošku historický. Albánie se už účastní, bude potřeba se začít vyhýbat Bělorusku, a pár evropských silnic by se mohlo protáhnout i do post-Asadovské Sýrie.