===============================
Z B O H Á Č E S O M R Á K
===============================
Balada o osmi kapitolách
Napsal Getman roku 2011
Ver. 4.1 final, Blogger edition
Kapitola první
Svítíčko neslunilo,
nebíčko se zatáhlo.
Štípy už nemouchaly,
plácačkou se zabily.
Sluníčko nesvítilo,
a nebe se zatáhlo.
Z dálky zazněl hrom,
ztichl všechen shon.
Kdesi na dědině
sedí somrák na mizině.
O trochu dál,
boháč ve vile se bál.
Boháč velmi investoval,
aby se nemusel chudoby bát,
aby s přáteli mohl v klidu žít,
co víc by mohl chtít?
Odproštuje se prachů,
aby neměl stachu,
aby nedal se do breku,
když ho Smrt vezme do vleku.
Kapitola druhá
Všude lidé veselili se,
hodovali, pak opili se.
Díky penězům této osoby,
nevyprázdnily se zásoby.
Z peněz toho boháče
rozdávaly se koláče.
Všude bylo veselo,
pozor, ne však nastálo.
Firmy vlastnil mocný pán.
Byl mu snad špatný osud dán,
že během pár let
zbylo mu jen mincí pět.
Kapitola třetí
Než aby přestal utrácet,
s penězi začal vycházet,
tak jednou jeho výdaje
praštily ho po hlavě.
On totiž nerozumně utrácel,
v tom byla ta potíž sice.
Na základní pravidlo zapomněl,
že musí utratit méně a vydělat více.
Povalen po zemi,
drže desku vydanou EMI,
už cítil svůj spád,
„OMFG! To ne, snad!“
Je to přece jasná věc,
že utratí víc než vydělá jen pitomec.
A než bys řekl švec,
z boháče je bezdomovec.
Kapitola čtvrtá
Zadlužen, upsaný,
nebyl schopen splácet.
Tak rěkl si, smutný:
„Ku**a práce.“
Zarmoucen, překvapeně,
nevěděl, jak žít dál.
Tak řekl si již smutně:
„Jejky, co jsem to udělal?“
Sám bloudí prázdným domem,
manželka i přátelé utíkají honem.
Kde jsou ty časy,
kdy v domě zněly veselé hlasy?
Jeho dům chátrá,
opouští ho stará,
Kdepak jsou ty staré dobré časy?
Všechno vystřídaly sporů masy.
Kapitola pátá
Žádné způsoby mu nepomohly,
ani modlitby.
Že by bohové nepovolili?
ale houby.
Neuměl s penězi hospodařit,
tak se ho ptám:
„Co tady děláš
a proč si tady sám?“
„Blbě zachoval jsem se,
prachy svoje utrácel jsem.
A než jsem nadál jsem se,
hle, bydliště přesunul jsem.
Sem – na ulici.“
Kapitola šestá
Svítíčko neslunilo,
a nebe se zatáhlo.
Štípy už nemouchaly,
plácačkou se zabily.
Sluníčko nesvítilo,
a nebe se zatáhlo.
Z dálky zazněl hrom,
ztichl všechen shon.
Kdesi na dědině
sedí somrák na mizině.
O trochu dále, hnedka tam,
bývalý boháč sedí, sám.
Kapitola sedmá
Somrák se ho ptá:
„Jak se panstvo má?“
„Je mi špatně,
jsem úplně na dně.“
Kapitola první
Svítíčko neslunilo,
nebíčko se zatáhlo.
Štípy už nemouchaly,
plácačkou se zabily.
Sluníčko nesvítilo,
a nebe se zatáhlo.
Z dálky zazněl hrom,
ztichl všechen shon.
Kdesi na dědině
sedí somrák na mizině.
O trochu dál,
boháč ve vile se bál.
Boháč velmi investoval,
aby se nemusel chudoby bát,
aby s přáteli mohl v klidu žít,
co víc by mohl chtít?
Odproštuje se prachů,
aby neměl stachu,
aby nedal se do breku,
když ho Smrt vezme do vleku.
Kapitola druhá
Všude lidé veselili se,
hodovali, pak opili se.
Díky penězům této osoby,
nevyprázdnily se zásoby.
Z peněz toho boháče
rozdávaly se koláče.
Všude bylo veselo,
pozor, ne však nastálo.
Firmy vlastnil mocný pán.
Byl mu snad špatný osud dán,
že během pár let
zbylo mu jen mincí pět.
Kapitola třetí
Než aby přestal utrácet,
s penězi začal vycházet,
tak jednou jeho výdaje
praštily ho po hlavě.
On totiž nerozumně utrácel,
v tom byla ta potíž sice.
Na základní pravidlo zapomněl,
že musí utratit méně a vydělat více.
Povalen po zemi,
drže desku vydanou EMI,
už cítil svůj spád,
„OMFG! To ne, snad!“
Je to přece jasná věc,
že utratí víc než vydělá jen pitomec.
A než bys řekl švec,
z boháče je bezdomovec.
Kapitola čtvrtá
Zadlužen, upsaný,
nebyl schopen splácet.
Tak rěkl si, smutný:
„Ku**a práce.“
Zarmoucen, překvapeně,
nevěděl, jak žít dál.
Tak řekl si již smutně:
„Jejky, co jsem to udělal?“
Sám bloudí prázdným domem,
manželka i přátelé utíkají honem.
Kde jsou ty časy,
kdy v domě zněly veselé hlasy?
Jeho dům chátrá,
opouští ho stará,
Kdepak jsou ty staré dobré časy?
Všechno vystřídaly sporů masy.
Kapitola pátá
Žádné způsoby mu nepomohly,
ani modlitby.
Že by bohové nepovolili?
ale houby.
Neuměl s penězi hospodařit,
tak se ho ptám:
„Co tady děláš
a proč si tady sám?“
„Blbě zachoval jsem se,
prachy svoje utrácel jsem.
A než jsem nadál jsem se,
hle, bydliště přesunul jsem.
Sem – na ulici.“
Kapitola šestá
Svítíčko neslunilo,
a nebe se zatáhlo.
Štípy už nemouchaly,
plácačkou se zabily.
Sluníčko nesvítilo,
a nebe se zatáhlo.
Z dálky zazněl hrom,
ztichl všechen shon.
Kdesi na dědině
sedí somrák na mizině.
O trochu dále, hnedka tam,
bývalý boháč sedí, sám.
Kapitola sedmá
Somrák se ho ptá:
„Jak se panstvo má?“
„Je mi špatně,
jsem úplně na dně.“
„Jak se to mohlo stát?“
„Je pozdě se teď ptát.
čas totiž zatím nejde vrátit zpět,
snad mé chybě budete rozumět.“
„Peníze nejsou všechno,
neměls je utrácet takto.
Nestalo by se ti toto.
Měls mít rozum větší, no.“
„Já jsem všechno měl, byl jsem bohat,
však z té mé vlastní blbosti
jsem o všechno přišel. Co naplat?
Teď jsem chudý na staré kosti.“
Kapitola závěrečná
Svítíčko neslunilo,
nebíčko se zatáhlo.
Štípy už nemouchaly,
plácačkou se zabily.
Sluníčko nesvítilo,
a nebe se zatáhlo.
Z dálky zazněl hrom,
ztichl všechen shon.
Kdesi na dědině
sedí chudák na mýtině.
O trochu dál, přesně tam,
kdys boháč, stále sedí, sám.
Není mu pomoci,
na nic nemůže se zmoci.
A tak si tu žije zcela sám,
bez pomoci, na ulici, tam.
Zcela sám.
-=- K O N E C -=-
„Je pozdě se teď ptát.
čas totiž zatím nejde vrátit zpět,
snad mé chybě budete rozumět.“
„Peníze nejsou všechno,
neměls je utrácet takto.
Nestalo by se ti toto.
Měls mít rozum větší, no.“
„Já jsem všechno měl, byl jsem bohat,
však z té mé vlastní blbosti
jsem o všechno přišel. Co naplat?
Teď jsem chudý na staré kosti.“
Kapitola závěrečná
Svítíčko neslunilo,
nebíčko se zatáhlo.
Štípy už nemouchaly,
plácačkou se zabily.
Sluníčko nesvítilo,
a nebe se zatáhlo.
Z dálky zazněl hrom,
ztichl všechen shon.
Kdesi na dědině
sedí chudák na mýtině.
O trochu dál, přesně tam,
kdys boháč, stále sedí, sám.
Není mu pomoci,
na nic nemůže se zmoci.
A tak si tu žije zcela sám,
bez pomoci, na ulici, tam.
Zcela sám.
-=- K O N E C -=-
No comments:
Post a Comment
Barely anyone comments, so I don't moderate. Free advertising, I guess.